|
|
Teorie a výzkum dezinformací v současných mediálních studiích
Steinwald, Robert ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Dezinformace jsou významným tématem, na něž je v současné době kladena značná pozornost nejen v akademických kruzích, ale i ve veřejné sféře. Důvodem je jejich potenciálně silný a nevyzpytatelný vliv. Navzdory významu tohoto tématu se setkáváme s tím, že sám pojem "dezinformace" není zcela ustálený a jeho význam se může lišit dle jednotlivých autorů či přístupů. Neliší se však pouze význam ve smyslu formulace definice, ale i vlastnosti a vnitřní struktura a vztah k souvisejícím pojmům, jako jsou fake news, hoaxy, misinformace apod. A právě zmapování rozličných pojetí dezinformací bude výzkumným cílem této bakalářské práce. Materiálem přitom budou teoreticky zaměřené odborné publikace k tématu od různých autorů. Pojem dezinformace však nebude zkoumán jen na sémantické rovině, ale i ve vztahu k sociálnímu prostředí a dění, včetně vztahu k mediální legislativě, regulaci a gramotnosti i k některým tématům, v souvislosti, s kterými se šíří řada dezinformací (např. covid-19). Zohlednění tohoto proběhne na několika studiích a zprávách zaměřených na dezinformace v současné společnosti.
|
|
|
Misinformation Variation? Looking Through the Gendered Lens
Kochel, Alexis ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
In recent years, the growth of the far-right has been spreading across borders, becoming a major international crisis. As the far-right is growing, modern technology has become a powerful platform for recruiting members and spreading misinformation; individuals from anywhere can join, regardless of gender. As a result, women's increased number, impact, and roles within these far-right groups are expanding and becoming familiar. This thesis conducted a qualitative content analysis to depict the difference between women and men when writing messages of political misinformation online, specifically the misinformation regarding the 2020 United States presidential election. By utilizing Deborah Tannen's The Difference Theory, separated language-coded categories were created that depicted an established numerically and qualitatively set of differences between the discourse of the genders. The analysis described some differences between the method and meaning behind the message, but also similarities. The top used categories were the same for both genders, few were similar, and eight were different. It revealed that females expressed similarly to the males; however, males did not use the female-oriented categories as much as the females did the males'.
|
|
|
Strategická komunikace státu a dezinformace - komparativní studie České republiky a Estonské republiky
Doskočil, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Cílem práce je pomocí rozhovorů s vybranými odborníky z obou zkoumaných zemí - České republiky a Estonské republiky - nalézt poučení či lekce aplikovatelné pro český i estonský stát v oblastech dezinformací a strategické komunikace. Postupně v práci budeme hledat odpověď hned na několik zásadních otázek. Jak vnímají vybraní odborníci resilienci neboli odolnost České republiky i Estonské republiky vůči dezinformacím? Jaké konkrétní metody oba státy při boji s dezinformacemi používají? Mají praktické nebo teoretické vědomosti a dovednosti, které mohou být prospěšné pro druhý stát?
|
|
| |
|
|
Tradiční média a boj s tzv. fake news na příkladu BBC, ARD a Rádia Svobodná Evropa
Čáslavská, Veronika ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak se vybraná tradiční média můžou vymezit vůči obrovskému množství dezinformací ve veřejném prostoru. Diplomová práce nejprve analyzuje pojem fake news, přičemž zkoumá rozdílné pojetí tohoto výrazu napříč americkým a anglosaským prostředím. V následujících kapitolách diplomová práce uvádí souvislost mezi důvěrou v média a šířením fake news, nastiňuje psychologické faktory, které šíření fake news ovlivňují a upozorňuje na roli mediální gramotnosti. Následující kapitoly uvádí konkrétní možnosti, jak se tradiční média můžou vůči fake news vymezit, a to například pomocí pomalé žurnalistiky či důkladným ověřováním faktů. Tak se práce dostává ke třem analyzovaným fact-checkingovým oddělením, jež vznikla v rámci zahraničních tradičních médií. Oddělení ARD Faktenfinder, BBC Reality Check a RFE/RL/VOA Polygraph.info, která vznikla mezi lety 2015 až 2017, berou vyvracení fake news a ověřování informací jako samostatný novinářský výstup. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů diplomantka zkoumala, jak tato oddělení fungují, jak definují fake news, jaké mají plány do budoucna či zda aktivně přispívají k rozvoji mediální gramotnosti. Komparativní analýza výpovědí vedoucích těchto oddělení ukázala, že ani jedno z oddělení nemá k dispozici analýzu, která by zkoumala dopad činnosti...
|
|
|
Chemické omyly ve světle skutečnosti - identifikace a vysvětlení
Fatka, David ; Šmejkal, Petr (vedoucí práce) ; Míka, Luděk (oponent)
Tato práce se zabývá rozšířenými misinformacemi a nepravdami s chemickou tematikou. V teoretické části jsou popsány psychologické efekty, které k šíření mýtů vedou, a možnosti vyvracení těchto mýtů. Tato část také popisuje didaktické důvody, které pro středoškolskou práci s misinformacemi existují. Všeobecná praktická část metodami obsahové analýzy na náhodném vzorku Škol- ních vzdělávacích programů prokazuje možnost využití práce s misinformacemi ve vzdělávání. Dále je zde též sestaven přehled organizací a zdrojů užitečných pro vy- vracení mýtů. Specifická praktická část této práce se pak zabývá analýzou vybraných podezře- lých informací, jejich podloženosti a možností didaktického využití. Jde o "léčebné" požívání roztoku oxidu chloričitého, o teorii překyselení organismu a zásadité stravy a o údajnou škodlivost sladidla aspartamu. V podobě, ve které bývají prezentovány, nejsou opodstatněná žádná z těchto tvrzení a ve všech případech bylo nalezeno mezi jejich propagátory množství nepodložených tvrzení.
|
host ::
RSS.